7 způsobů, jak jazyk formuje naši realitu: Radikální konstruktivizmus

Radikální konstruktivismus jsou čarovné brýle, skrz které se díváme a přemýšlíme o světě a o tom, jak ho vnímáme. Díky těmto brýlím realitu nevnímáme jako něco pevného a neměnného, ale jako něco, co si tvoříme vlastním myšlením – jazykem. To, jak se rozhodneme mluvit o sobě a o světě, ovlivňuje nejen naše pocity, ale i to, jak se chováme.

Proč je jazyk pro konstruktivisty tak důležitý a jak souvisí s realitou

Nejde jen prostředek a způsob, jak lidé mezi sebou komunikují: jazyk tvoří naši realitu. Když něco pojmenujeme, dáváme tomu určitý význam. Představte si, že se rozhodnete učit nový jazyk, nebo ho jen oprášit: některé výrazy, ketré v něm existují, neexistují ve vašem rodném jazyce. Začínáte najednou popisovat věci kolem vás jinak, novými pojmy, což mění i to, jak je vnímáte.

Rozdělovat jazyk a jednání na dvě odlišné věci podle konstruktivistů nedává smysl. Když se na někoho usmějete, něco „říkáte“, i když nemluvíte. Konstruktivisté proto tvrdí, že jazyk není něco navíc k jednání/chování: je to prostředek, kterým si vytváříme náš vlastní svět. Pokud začnete mluvit o něčem jako o „problému“, vnímáte to jinak, než kdybyste to nazvali „výzvou“.

Jazyk ovlivňuje emoce. Když si říkáte „nejsem dost dobrý, tohle se nenaučím“, budete se nejspíš cítit špatně. Když si ale řeknete „mám se ještě co učit a zlepšuji se“, můžete vnímat zcela jiné pocity. Naše slova mají pro náš mozek velkou sílu, a proto je důležité přemýšlet, jak je používáme. Každý den se mnoho lidí (zbytečně) negativně programuje, a tak ovlivňují své pocity, emoce a nálady.

Proč jazyk není jen prostředek komunikace, ale nástroj myšlení: Jak s ním souvisí terapie

Terapeuti i koučové využívají sílu vyjadřování, aby umožnili lidem vidět jejich situaci z jiné perspektivy. Někdy se pozorovateli z vnějšku může zdát, že si terapeut s partnerem „jen povídá“, že to vypadá, jako obyčejný rozhovor doma u večeře. Ale způsob, jakým klient o svých problémech mluví, ovlivňuje jeho vnímání a pocity.

Terapie není pouze o mluvení a otázkách: je to hledání nových způsobů, jak se dívat na svět a na sebe sama (což je to samé – proč?). Terapeut může klientovi pomoci změnit pohled na neúspěch, ztrátu, postižení, ublížení. Místo „jsem neúspěšný“ může říct „zkusil jsem to a něco jsem se tím naučil. Příště to zkusím jinak“. Tím, že změnil myšlení = způsob vyjadřování, změnil i své vnímání reality a pocity z celé situace.

Konstruktivisté věří, že terapie by neměla být o pevných pravidlech nebo metodách, ale spíše o přizpůsobení se – připojení se ke každému člověku. Někdy pomůže rozhovor, jindy aktivní cvičení nebo dobrovolný domácí úkol. Každý člověk vnímá svět po svém, skrze své jedinečné brýle, které nemá nikdo jiný na světě, takže i jeho terapie by měla být jedinečná a neopakovatelná.

Jak jazyk formuje emoce a ovlivňuje naši psychiku

Jazyk není jen prostředek komunikace: je to způsob, jakým dáváme světu smysl. To, jak o věcech přemýšlíme a mluvíme, ovlivňuje nejen naše emoce, ale i to, jak jednáme. Svět je takový, jak o něm přemýšlíme… Není to překrásné?

Například pokud někdo řekne „ten test byl strašně těžký“, může mít pocit, že selhal. Ale když řekne „ten test byl výzva“, může se cítit motivovanější. To, jak popisujeme události, ovlivňuje náš přístup k věcem.

Naše myšlení formuje nejen naši osobní realitu, ale i sociální vztahy. Lidé často mluví o emocích, jako by to byly samostatné věci, které „přicházejí a odcházejí“, ale konstruktivisté tvrdí, že emoce jsou součástí jazyka a jednání. Když si řekneme „mám strach“, dáváme tomu význam a tím strach posilujeme. Pokud si místo toho řekneme „cítím napětí, protože mi na tom záleží“, můžeme situaci zvládnout lépe.

Vliv jazyka na terapeutickou praxi a změnu vnímání: Jak si tvoříme vlastní realitu

Jazyk též ovlivňuje naši schopnost rozhodovat se. Když si člověk říká „nevím, co mám dělat“, zůstává pasivní. Pokud si ale řekne „zkusím tohle a uvidím“, začne aktivně jednat. Proto konstruktivisté říkají, že naše realita není daná: tvoříme si ji svými slovy a rozhodnutími.

Prožívá-li někdo obtížné období, může se cítit „uvězněný“ ve své situaci. Pokud se ale naučí jinak o své situaci přemýšlet a hovořit, může najít nové možnosti a cesty, které dříve neviděl. Konstruktivisté věří, že pokud změníme jazyk, změníme i svůj pohled na svět, a tím i své pocity a chování.

Může jazyk změnit naši realitu? Pohled konstruktivistů: Ludwig Wittgenstein, blázen nebo génius

Ludwig Wittgenstein ve své tenoučké knížce Tractatus logico-philosophicus popisuje jazyk jako nástroj, který formuje naše myšlení. Tvrdí, že jeho hranice určují hranice našeho světa – mluví o něm, jako o zlaté kleci, ve které jsme uvězněni: pokud něco neumíme vyjádřit slovy, je to pro nás neviditelné – neexistuje to pro nás. Nevíme, co je tam venku za klecí, je-li tam něco. Je tam vůbec něco? A má smysl o tom myslet?

Podle Wittgensteina je jazyk obrazem světa, ale zároveň ho omezuje. Každé slovo, které používáme, vytváří určitou strukturu myšlení. Pokud se chceme vyhnout nesmyslným filozofickým debatám, měli bychom se soustředit jen na věci, které lze jasně vyjádřit. To znamená, že ne vše, co si myslíme, můžeme správně pojmenovat – a pokud nemůžeme, neměli bychom se tím zabývat.

Závěr: jak si vědomě tvořit realitu

Jazyk, emoce a jednání nejsou oddělené: tvoří jeden celek: je to způsob, jak myslíme, cítíme a jednáme. Když si uvědomíme, jak ho používáme, můžeme zásadním způsobem ovlivnit svůj život. Pokud se naučíme používat jazyk vědomě, můžeme lépe porozumět sobě i ostatním. Naše realita je formována tím, jak o ní mluvíme, a to nám dává sílu ji měnit.

Proto je opravdu důležité přemýšlet o tom, jak mluvíme o sobě, o světě a o našich emocích. Jakmile začneme používat mluvu, která nás podporuje místo omezuje, můžeme vytvořit život, ve kterém se budeme cítit mnohem lépe. Zkuste si zapřemýšlet nad následujícími tipy:

1. Používejte pozitivní jazyk: Místo „tohle nezvládnu“ zkuste „je to výzva, ale můžu se zlepšit“.

2. Přerámujte problémy jako příležitosti: Například „mám problém v práci“ změňte na „mám možnost se něco naučit“.

3. Vyhýbejte se omezujícím výrazům: Místo „nemám na to“ zkuste „zatím se v tom necítím jistě, ale pracuji na tom“.

4. Vědomě volíte slova pro emoce: Místo „mám strach“ můžete říct „cítím respekt k této situaci“.

5. Mluvte v akčních výrazech: Místo „chtěl bych být zdravější“ zkuste „dnes udělám něco pro své zdraví“.

6. Změňte svůj vnitřní dialog: Sledujte, jak mluvíte sami se sebou, a nahrazujte negativní myšlenky konstruktivními.

7. Experimentujte s novými slovy a popisy: Zkoušejte nové formulace, které posilují váš pohled na svět a otevírají nové možnosti.

A na úplný závěr krásná věta z konstruktivního vědomí mistra Wittgensteina:

„O čem se nedá mluvit, o tom se musí mlčet.“

Popřemýšlejte si, o čem tato věta asi je a pokud vás něco napadne, budu rád za sdílení v komentáři níže, nebo osobně zde. I přemýšlení jde lépe ve dvou. Nemusíte na to být sami.

Německé zdroje

1. Systemische Gesellschaft | Die Sprache der Realität – Konstruktivismus in der Therapie | Článek popisuje, jak jazyk ovlivňuje vnímání reality v systemické terapii.

2. Deutsche Gesellschaft für Systemische Therapie | Sprache als Schlüssel zur Veränderung | Studie o tom, jak jazyková struktura formuje naše myšlení a emoce.

Anglické zdroje:

3. Psychology Today | How Language Shapes Our Reality | Přehled vědeckých studií o vlivu jazyka na kognitivní procesy.

4. The Constructivist Foundation | The Role of Language in Constructivism | Akademický pohled na roli jazyka v tvorbě individuálního světa.

České články:

5. Systemický institut | Jazyk jako nástroj změny v koučování | Jak lze pomocí změny jazyka ovlivnit klientovu realitu a jednání.

6. Terapeutická společnost | Mluvit jinak, cítit jinak | Článek o tom, jak jazyk ovlivňuje emoční stav a vnímání problémů v terapii.