Sebehodnota a vztahy: Dejte prostor těm, kteří o vás stojí

Tento článek není jen o partnerských vztazích, kam patří i vaše sebehodnota. Je o všech lidech ve vašem životě: o přátelích, rodině i kolezích. Člověk si zaslouží být obklopen těmi, kteří ho vnímají jako důležitého, chtějí s ní být dobrovolně, ne z povinnosti a vynucenosti.

Neznamená to, že lidé musí být stále dostupní, ale pokud jste pro ně důležití, projeví se to v jejich činech. Vztahy by měly být vyvážené, ne jednostranné. Pokud máte pocit, že jen vy se snažíte udržovat kontakt, je na čase se zamyslet, zda vám to stále dává smysl.

Historie se opakuje aneb věčný návrat téhož, tvrdí Friedrich

Kolik času a energie jste už investovali do lidí a partnerů, kamarádů a přátel, kteří vám neodpovídali, neprojevují zájem nebo vás berou jako samozřejmost? Může to být i rodič, sourozenec, rodinný příslušník. Často se snažíme racionalizovat a ospravedlnit jejich chování: říkáme si, že mají hodně práce, že jsou zahlcení, nebo že na nás prostě jen zapomněli.

Přitom hluboko uvnitř víme, že kdyby jim na nás opravdu, ale opravdu záleželo, udělali by si čas, kdyby skutečně chtěli – nebo by alespoň vyvíjeli iniciativu, jak to zařídit, aby to bylo. Je to o životních prioritách: každý člověk má ve svém životě omezené množství energie a času, a proto bychom měli přemýšlet, kam a komu se ho rozhodneme věnovat, kým se necháme ovlivnit a naopak.

Dialog nebo monolog?

Píšete někomu a odpověď nikde. Nebo přijde, ale až po dlouhé době a bez skutečného zájmu. Možná jste se snažili ještě víc: zvali jste je ven, hledali způsoby, jak udržet kontakt. A oni? Ignorovali vás nebo vám věnovali minimum pozornosti. Tento pocit je bolestivý, protože si začínáte klást otázky, zda-li jste udělali něco špatně? Nejste dost zajímaví? Přitažliví? Atraktivní? Chytří? Přestali vás mít rádi? Přitom realita je mnohem jednodušší: pokud někomu na vás záleží, udělá si na vás čas. Zařídí si to, protože bude chtít. Nebude si hledat výmluvy, proč to a tamto nešlo.

Sebehodnota aneb lidé, kteří vás chtějí ve svém životě, vám to dají najevo

Mnohdy si klademe otázky: Co když na mě jen zapomněl? Co když má moc práce? Pravda je jednoduchá: když někomu na vás záleží, čas si udělá. Nečekejte na signál, který nikdy nepřijde. Když někdo neprojevuje zájem, je to také určitý druh komunikace. Život je příliš krátký na to, abyste jej trávili čekáním. Čekáním na někoho, kdo o vás nestojí a má jiné priority, než jste vy.

Otázka pro sebereflexi: Jak rozumím pojmu sebehodnota? Co o ní dokáži říct? Jak má sebehodnota vypadá, jak a čím se projevuje?

Všichni jsme zaneprázdnění více, či méně, ale když někoho opravdu chceme ve svém životě, uděláme si na něj prostor. Vzpomeneme si na jeho narozeniny, ozveme se, zajímáme se o to, jak se má, čím žije. Není třeba si nalhávat výmluvy, že někdo nemá čas: pravda je, že si ho pro vás prostě nechce udělat. Pokud jste vždy vy tím, kdo vztah táhne, pak je na čase se zamyslet, zda to stále ještě stojí za to táhnout dál. Apropos, času má každý člověk každý den stejně. Otázka je, co s časem, který nám byl přidělen, se rozhodneme udělat?!

Otázka pro sebereflexi: Proč se snažím vnutit do života někomu, kdo si na mě nevzpomene? Jaká závislost mě k němu táhne?

Nepotřebujete vnější potvrzení, abyste byli úplní

Když se naše sebehodnota před námi schovává, hledáme ji někdy ve vnějším potvrzení od druhých: chceme cítit, že jsme důležití, že jsme milovaní, užiteční, praktičtí a já nevím, co ještě – a sebehodnota stoupá, roste a my jsme šťastní… Ale co když už je skutečné naplnění a sebehodnota uvnitř vás samých? Pokud se cítíte neúplní, žádný člověk vás „nedoplní“.

Sebeláska a sebedůvěra nevznikají z vnějších potvrzení, ale z vašeho vnitřního nastavení. Místo toho, abyste hledali uznání tam venku, zaměřte se na to, abyste se stali člověkem, se kterým byste sami chtěli trávit čas. Dokážete si představit, že se zamilujete sami do sebe? Ne? Jakto? Pokud ano, čím to?

Místo toho, abyste čekali na pozornost někoho jiného, zaměřte svou pozornost na sebe. Jak se můžete lépe postarat o svůj vnitřní klid a pohodu – a jak s tím souvisí vaše sebehodnota? Jaké aktivity vás baví, co vám dělá radost v každodenním životě? Jak si zařídit, aby vás bavilo i vynášení koše s odpadky, mytí podlahy na všech čtyřech, vystavování faktur, podávání daňového přiznání, návštěva tchyně (ne, ta vás fakt bavit nemusí). Když se stanete svým vlastním nejlepším přítelem, přestanete potřebovat potvrzování zvenčí. A paradoxně, právě tehdy si vás začnou ostatní více vážit.

Otázka pro sebereflexi: Co vše potřebujete k tomu, aby se vaše závislost na tom druhém, nebo třetím umenšila, alespoň o něco málo? A jak souvisí vaše sebehodnota s vašemi závislostmi?

Když se přestanete snažit, uvidíte „pravdu“ a sebehodnota poroste

Představte si, že dnes přestanete psát, volat, snažit se – prostě to pustíte. Co se stane? Možná si dotyčný vůbec nevšimne. A to je také odpověď. Paul Watzlawick řekl krásnou myšlenku: „I nekomunikace je komunikace.“ Člověk, který o vás stojí, si vaši nepřítomnost uvědomí a dá vám to najevo. Pokud někdo ani nepostřehne, že jste se odmlčeli, je to jasný signál, že v jeho životě (zatím) nehraje vaše přítomnost žádnou důležitou roli. Zatím může být i do smrti.

Neznamená to, že musíte být zatrpklí nebo naštvaní. Jen si uvědomte, že vaše energie by měla směřovat tam, kde bude minimálně přijímána, nebo dokonce i oceňována. Přestaňte čekat na někoho, kdo si vás neváží. Soustřeďte se na sebe, své cíle a lidi, kteří vás skutečně podporují. Vztahy mají být obohacující, ne vysilující.

Otázka pro sebereflexi: Když obrátíte vaši pozornost na sebe, když začnete více žít pro sebe, ne pro druhé, když se dáte na 1. místo (ne, není to sobecké, je to zcela v pořádku myslet na sebe, pečovat o sebe, chtít něco pro sebe, od sebe, ano, i když máte děti!), jak se změnil váš život?

Poučení na závěr?

Zbavovat se závislostí na druhých může být nelehká cesta k sobě. Důležité je uvědomit si, o jaké závislosti jde a odpovědět si na otázku, co s tím chci dělat? A nevíte-li odkud začít a jak na to, neklesejte na mysli, přijďte si o tom pohovořit, nemusíte na to být sami.

Inspirace: 1, 2, 3.