Duševní zdraví: Jak jeho ignorování u klíčových zaměstnanců poškozuje firmu a co s tím?

Kolik stojí vyhoření jednoho klíčového zaměstnance? Možná si říkáte, že se vás to netýká. Vaše týmy podávají skvělé výsledky, klíčoví lidé zvládají i ten nejnáročnější stres. Jenže pak přijde den, kdy jeden z nich odpadne. Vyčerpání. Deprese. Syndrom vyhoření. Týdny, měsíce mimo práci. Chaos v projektech, odchod klientů, rostoucí fluktuace.

Není to hypotetický scénář, to je realita mnoha dnešních firem, které ignorují duševní zdraví a systematickou psychohygienu svých nejlepších lidí, na kterých firma stojí a se kterými padá. Co když ale existuje způsob, jak tomu předejít? Jak zajistit, že vaši klíčoví manažeři nejen přežijí, ale skutečně budou podávat udržitelné výsledky a výkon?

V tomto článku se dozvíte, proč se investice do duševního zdraví dlouhodobě vyplácí a jak ji můžete začít zavádět ve své firmě už dnes.

„To zvládnu… ještě chvíli.“

Duševní zdraví bylo pro Petra sprosté slovo. I pro jeho šéfa. Přece si dokáže všechno vyřešit sám. Ale jen dočasně. Petr byl přesně ten typ manažera, kterého si firma velmi cenila: neúnavný tahoun, vždy k dispozici, schopný zvládnout tři a více projektů paralelně. Na první pohled vše fungovalo skvěle. Kolegové ho obdivovali, vedení na něj spoléhalo – za ta léta si vybudoval silnou pozici ve firmě i u zákazníků.

Jenže doma už to bylo jinak. Každý večer se vracel pozdě, unavený a podrážděný: „Zase jsem nestil všechno odbavit“. Jeho žena mu často říkala: „Nejsi to ty! Kam zmizel ten muž, kterého jsem si vzala?“ Petr vždy odpověděl stejně: „Teď nemám čas, jen co dodělám tenhle projekt, …uvolní se mi ruce…“.

Jednoho dne prostě do práce nepřišel. Jeho tělo vypovědělo službu. Na totálku. Vyčerpaný, bez energie, s pocitem, že už dál nemůže. Hlava chtěla, ale neměla absolutně žádnou kontrolu nad svým tělem. Petrovi něco došlo a firma přišla o jednoho z nejlepších projektantů – ne na měsíc, ne na dva. Ale na rok. A i když se po léčbě vrátil, už to nikdy nebyl ten stejný Petr-stroj.

Problém, který firmy nevidí a nechtějí vidět – dokud není pozdě

Vedení firem často přehlíží jeden zásadní faktor: lidé nejsou neúnavné stroje. Mnoho manažerů se snaží dlouhodobě překonávat vlastní hranice na úkor sebe sama a okolních vztahů, ale dříve nebo později se dostanou do bodu zlomu. Někteří jej zavnímají, ještě než se dostaví, ti méně šťastní si všimnou až v záklonu, ze kterého se již bez vnější pomoci nenarovnají. Přichází nedávné kamarádky Kapačky a následky jsou pak na všechny strany.

Podívejme se na tvrdá fakta:

Zaměstnanec s manažerským platem 150 000 Kč měsíčně, jehož výkon klesne o 25 %, způsobí firmě ztrátu 450 000 Kč za rok. Náklady na nábor a zaškolení nového zaměstnance se pohybují mezi 300 000 – 700 000 Kč. Když k tomu připočteme chybná rozhodnutí a špatně řízené projekty, celková škoda se snadno vyšplhá nad 1 milion korun ročně, a to jsme hodně při zemi. Že to znáte?

Otázka k sebereflexi: můžete si dovolit přicházet o své klíčové lidi? Pokud ne, jaký je váš strategický přístup, aby jste tomu co nejvíce předcházeli?

5 nejčastějších problémů duševního zdraví, které manažeři a vedení firem ignorují:

1. Chronický stres – vede k vyčerpání, podrážděnosti a častým nemocem.
2. Syndrom vyhoření – emocionální a fyzické vyčerpání, které se promítá do všech oblastí života.
3. Úzkost a neklid – neschopnost vypnout, neustálé přemýšlení nad prací, a to i v nočních hodinách.
4. Rodinné konflikty – nedostatek času na blízké vede k rozpadu vztahů.
5. Deprese – pocit beznaděje, ztráta motivace, smyslu a naplnění v práci i osobním životě.

Příklad z praxe: Google investoval do programu Search Inside Yourself, který učí manažery psychohygieně a vyšší emoční inteligenci. Výsledkem bylo snížení stresu, snížení fluktuace, snížení sick days a vyšší produktivita.

Otázka k sebereflexi: Co kdyby vaši manažeři měli přístup k podobné podpoře o své duševní zdraví a pohodu? Kolik manažerů vás okamžitě napadne, kteří by to potřebovali? Napište si seznam jmen.

Neviditelné dopady: Když manažer vyhoří, trpí celý tým, i ten rodinný

Po odchodu Petra se jeho tým ocitl v „lehkém“ chaosu. Chyběl jim lídr, který držel projekty pohromadě. Ostatním projektovým manažerům nebyly v průběhu uplynulých let předány dostatečné kompetence pro hladké řízení projektů v případě absence klíčového zaměstnance. Jejich motivace klesla.

Díky nízkému povědomí o stavu projektů se zvýšil počet informačních schůzek, a to ne jen interních, ale i na straně zákazníků, tím klesl počet hodin skutečně strávených produktivně na samotných projektech. Zákazníci zvyklí na Petra započali nedůvěřovat novým projektovým manažerům díky nedostatečným kompetencím a rizikům s tím spojených a pomalu se začali stahovat. To naopak vedlo k demotivaci a začala postupná vlna výpovědí. Celé oddělení ztratilo tah na branku.

Proč? Příliš vysoká koncentrace zodpovědností a rolí v jednom člověku, nezvládnutý systém předávání kompetencí a v neposlední řadě včasné nepodchycení ohrožení duševního zdraví klíčového zaměstnance díky nezájmu a ignoraci.

Příklad z praxe: Firma SAP se nebála investovat do programů duševní hygieny svých zaměstnanců. Výsledek? Fluktuace klesla o 20 %. Produktivita vzrostla o 15 %.

Otázka k sebereflexi: Jak by to vypadalo ve vaší firmě, kdyby lidé neodcházeli kvůli vyhoření a domů k rodině odcházeli spokojení?

Příklad firem, které investují do duševního zdraví svých zaměstnanců a proč se jim to vyplatí

1. Mars – work-life balance programy, snížení fluktuace.
2. Deloitte – vytvořili síť „Mental Health Champions“.
3. SAP – psychologická podpora pro zaměstnance, nárůst angažovanosti o 30 %.
Tyto firmy pochopily, že prevence je levnější než hašení rozsáhlých následků.

Co s tím a jak začít?

Ignorování problému dnes znamená nákladné důsledky zítra. Čekat na okamžik, kdy už bude pozdě, není řešení – je to jen cesta k dalšímu ztracenému talentu, rozvráceným týmům a finančním ztrátám.

Začněte u sebe. Podívejte se na své klíčové lidi – jak vypadají? Usmívají se? Nebo jsou vyčerpaní, podráždění, v jednom kole, v záklonu? Jak často si berou volno kvůli „nevolnosti“? Vyhoření nevzniká ze dne na den a jeho první plíživé signály nemusí být vždy dobře viditelné.

Dejte zaměstnancům nástroje k duševní odolnosti: Např. psychohygiena v podobě koučinku či terapií jako prevence – nejde jen o buzzwordy, ale reálné způsoby, jak snížit stres, zvýšit psychickou odolnost a produktivitu. Nabídněte jim prostor, kde mohou mluvit o svém stavu, bez obav z odsouzení a hodnocení.

Duševní vlastnictví má duševní zdraví

Počítejte s téměř jistou návratností investice. Studie ukazují, že každá investovaná koruna do duševního zdraví přináší firmě až čtyřnásobnou návratnost. Zaměstnanci, kteří cítí podporu, jsou loajálnější, angažovanější a výkonnější když ví, že nejsou považovány jen za ozubená kolečka složitého soukolí.

Nedělejte z toho jen jednorázovou iniciativu. Duševní zdraví není workshop jednou za rok na dva dny, ani jednorázové sezení. Vyžaduje systematickou podporu a spoplupráci. Pravidelné programy, dostupnost konzultací a otevřená komunikace jsou klíčem k dlouhodobě udržitelnému zdravému pracovnímu prostředí.

Podle odborníků z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí syndromem vyhoření každý pátý Čech. Tento stav je reakcí na dlouhodobý stres a projevuje se únavou a ztrátou smyslu vykonávané práce.

Vyzkoušejte program Psychohigiena v podnikání – a získejte zpět vaše manažery, kteří se cítí i pracují lépe. A pokud nevíte přesně, jak na to, přijďte si o tom popovídat společně. Nemusíte na to být sami.

Odbrné publikace k tématu:

1. Matthias Burisch: Das Burnout-Syndrom. Theorie der inneren Erschöpfung. Springer, 2006, ISBN 3-540-23718-6 / 4. überarb. Aufl. 2010, ISBN 978-3-642-12328-3.

Tato publikace poskytuje teoretický pohled na syndrom vyhoření, zkoumá jeho příčiny a důsledky a nabízí strategie pro jeho zvládání.

2. Barbara Hochstrasser: Burnout und Erschöpfungsdepression. Konzepte, Verursachungsmodelle, Therapieansätze. Hogrefe, Bern 2024, ISBN 978-3-456-85693-3.

Kniha se zaměřuje na koncepty syndromu vyhoření a depresí z vyčerpání, zkoumá modely příčin a nabízí terapeutické přístupy k jejich řešení.

3. Christina Maslach, Wilmar B. Schaufeli, Michael P. Leiter: Job Burnout. In: Annual Review of Psychology, 52, 2001, S. 397–422.

Tento článek poskytuje přehled výzkumu syndromu vyhoření na pracovišti, analyzuje jeho příčiny, důsledky a navrhuje intervenční strategie.

4. Cary Cherniss: Beyond Burnout: Helping Teachers, Nurses, Therapists, and Lawyers Recover from Stress and Disillusionment. Routledge, New York 1995, ISBN 0-415-91206-7.

Kniha se zaměřuje na pomoc profesionálům v různých oborech překonat stres a zklamání spojené se syndromem vyhoření, nabízí praktické rady a strategie pro obnovu.

5. Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření – Radkin Honzák

Tato kniha se zaměřuje na problematiku syndromu vyhoření, jeho příčiny, projevy a možnosti prevence. Autor, známý psychiatr MUDr. Radkin Honzák, poskytuje praktické rady pro zvládání stresu a předcházení vyhoření.

6. Jak zvládnout syndrom vyhoření – Mirriam Priess

Autorka vysvětluje nové souvislosti syndromu vyhoření a popisuje skutečné příčiny této nemoci. Nabízí cesty, jak se znovu uzdravit a žít autentičtější, zdravější a aktivnější život.