Konstruktivistické učení a konstruktivizmus: Jak (se) lépe učit?

Už jste se někdy zamysleli nad tím, proč je některé učení tak obtížné a jiné naopak zábavné a přirozené? Tento článek vám pomůže odpovědět právě na tuto otázku. Seznámí vás s jedinečným přístupem, který staví na vaší vlastní aktivitě a zapojení. Tomuto přístupu se říká konstruktivistické učení. To nám pomáhá lépe pochopit svět kolem nás a objevit způsoby, jak se učit přirozeněji, efektivněji a s větší radostí. Jedná se o přístup, který může proměnit nejen způsob, jakým získáváte znalosti, ale také způsob, jak přemýšlíte o učení samotném.

Během čtení zjistíte, jak konstruktivismus funguje, jak se liší od běžných metod učení a proč může být přínosný nejen pro studenty, ale i pro pedagogy, kteří se snaží „naučit“ své studenty novou látku.

Čím je běžné učení problematické aneb proč tradiční učení nefunguje?

Mnoho z nás si ze školy pamatuje učení nazpaměť, memorování faktů a opakování informací jen proto, aby byly zapamatovány na test a učitel byl spokojený. Tento frontální přístup výuky se často zaměřuje na výsledek/kvantitu, nikoli na proces pochopení a kvalitu vyučovaného. Takové učení však postrádá hloubku, mnohdy vede k rychlému zapomenutí a jen obtížně umožňuje studentům si naučená fakta propojovat do širších souvislostí.

Dalším problémem je, že tradiční vzdělávací metody často neberou v úvahu individuální rozdíly mezi studenty a jejich jedinečnost. Každý z nás má jiný způsob, jak se učí, jak si osvojuje nové poznatky a jiné zájmy, které ovlivňují naši motivaci. Standardizované testy a uniformní přístup, který zvýhodňuje především některé státní a soukromé instituce, mohou být pro studenty neefektivní a demotivující.

Konstruktivistické učení jako lepší cesta k poznání

Ano a říká se jí konstruktivistické učení. Nabízí alternativu, která staví na aktivní účasti studentů. Místo toho, aby byly informace jednoduše předávány, studenti sami objevují souvislosti, pokládají otázky a hledají odpovědi. Tento zážitkový přístup podporuje hlubší pochopení a vytváření znalostí, které jsou propojeny s osobními zkušenostmi.

Představte si, že se učíte jako při skládání stavebnice Lego. Máte k dispozici jednotlivé dílky – informace, zkušenosti a dovednosti – a sami rozhodujete, jaký smysluplný celku z nich poskládáte. Takto vzniká jedinečné porozumění, ponaučení, které odpovídá přesně vaší zkušenostní struktuře, nikoli zkušenostní struktuře paní učitelky.

Co je konstruktivismus a jak ovlivňuje učení?

Konstruktivismus je teorie, která staví do popředí osobní zkušenosti a aktivní tvorbu znalostí, tj. znalost je proces. Ernst von Glasersfeld, průkopník tohoto přístupu, tvrdil, že znalosti nejsou předávány jako hotový balíček, ale každý si je musí vytvořit na základě svých interakcí s okolním světem. Podle Paula Watzlawicka je chápání světa ovlivněno naší zkušeností a způsobem, jakým interpretujeme informace.

Významným přínosem do této oblasti přispěl také Jean Piaget, který se zaměřil na vývoj učení u dětí. Podle jeho výzkumů děti procházejí čtyřmi hlavními stádii vývoje: senzomotorickým, předoperačním, konkrétně operačním a formálně operačním. Každé z těchto stádií představuje specifický způsob myšlení a porozumění světu, přičemž klíčovou roli hraje interakce s prostředím. Piaget zdůrazňoval, že děti si tvoří své vlastní porozumění prostřednictvím zkoumání a experimentování.

Konstruktivistický přístup ukazuje, že učení není pasivní proces, ale naopak aktivní a tvůrčí činnost. Každý z nás si vytváří vlastní jedinečné poznání na základě vlastních zkušeností, což je základním principem konstruktivistického přístupu při osvojování si nových znalostí a dovedností.

Jak funguje konstruktivistické učení v praxi?

Aktivita a zážitek: Namísto pasivního poslouchání jsou studenti zapojeni do praktických aktivit. Mohou například studovat a analyzovat texty, provádět pokusy, řešit komplexní problémy nebo diskutovat ve skupinkách o konkrétních tématech, jak tomu každý porozuměl.

Spojení s tím, co mám: Učení je smysluplné, když studenti propojí nové informace s tím, co již znají. Tento přístup zajišťuje, že znalosti nejsou izolované, ale zapadají do širšího kontextu. Zde je největší kámen úrazu. Toto propojování do souvislostí běžné instituce zatím bohužel ve větší míře neumožňují a masmédia tuto smutnou realitu rozhodně nevylepšují.

Tvorba vlastních nápadů: Studenti jsou povzbuzováni k tomu, aby hledali vlastní řešení, tvořili nové koncepty a nepřebírali svaté pravdy od osvícených pedagogů. V konstruktivistickém učení pedagog ustupuje do ústraní a stává se z něj spíše průvodce v poznání, než-li etalon poznání. Takový přístup podporuje kreativitu a  samostatné myšlení schopné vnímat souvisloti, což ale jde proti současným potřebám systému.

Spolupráce: Diskuze ve skupinkách, sdílení a obhajoba názorů s ostatními pomáhají rozšířit perspektivu a prohloubit porozumění. Umožňuje pracovat s odlišnými názory, které rozšiřují možnosti vidění a chápání probírané látky. V jazyce konstruktivizmu můžeme říci, že si studeni tímto způsobem vystavují nové znalosti a doednosti, trénují přizpůsobivost a zvyšují pestrost svého poznání.

Konstruktivistický přístup k učení a jeho přínosy

Konstruktivistické učení nabízí jiný pohled na vzdělávání. Místo pasivního přebírání informací podporuje aktivní zapojení, kreativitu a hlubší porozumění souvislostem. Studenti si tak tvoří trvalé, hluboké a smysluplné znalosti, které mohou použít ve svém životě. Tento přístup je vhodný nejen pro děti, ale také pro dospělé v rámci profesního vzdělávání. Tento způsob je využíván v systemických seminářích, které z konstruktivistického učení čerpají.

Jak se lépe učit podle principů konstruktivismu?

Konstruktivismus se přirozeně propojuje se systemickým přístupem, který se zaměřuje na hledání souvislostí a celkového pochopení komplexních situací. Nejde o to pasivně přijímat „předávané“ znalosti a dovednosti, ale o to si nové znalosti a dovednosti sám vybudovat a tím si zajistit jejich dlouhodobé zapamatování. Proto je ke zvážení, zda dětem i dospělým některé poznání rychle sdělit, nebo investovat čas a k danému poznání je dovést. K tomu výborně slouží systemický koučovací přístup.

Pokud vás tento přístup zaujal a rádi byste se dozvěděli, jak tento přístup využít v praxi, prostudujte nabídku systemických seminářů a systemických služeb. Přihlaste se do výcviku systemického koučování nebo vaši firmu do komplexního programu Systemický inkubátor či Systemického auditu a objevte nové možnosti učení i rozvoje. Nemusíte na to být sami.

Zdroje

Katedra výpočetní a didaktické techniky ZČU | Konstruktivistické pojetí výuky | Stránka se věnuje konstruktivistickému přístupu ve výuce a zdůrazňuje potřebu metod založených na aktivizaci a spolupráci žáků.

2. Edutopia | What is Constructivism? | Článek vysvětluje základní principy konstruktivismu a jeho aplikaci ve vzdělávání.

3. Simply Psychology | Constructivism as a Theory for Teaching and Learning | Tento článek poskytuje přehled o konstruktivistické teorii učení a jejím dopadu na výuku.

4. Pedagogická fakulta MU | Konstruktivismus | Stránka nabízí pohled na konstruktivismus jako pedagogický směr a jeho vliv na proces učení.

5. Vzdělávací společnost Heuréka | Konstruktivismus ve škole | Článek se zaměřuje na aplikaci konstruktivistických metod ve školním prostředí a jejich přínosy pro žáky.

6. ZŠ Květnového vítězství | Konstruktivistické vzdělávání | Stránka popisuje, jak je konstruktivistická pedagogika implementována v praxi na základní škole.